Konec roku se tradičně nabízí jako čas bilancování. Když jsem dnes ráno se psem po boku vyrazila na procházku promrzlou krajinou, začaly se mi myšlenky sbíhat právě kolem Putování. Rozjímala jsem, kam napřít v novém roce svou pracovní energii a vzpomněla jsem si na úryvek zahlédnutý v mužově rozečtené knize, něco jako „Co by tě bavilo dělat natolik, že bys za to nepotřebovala dostat zaplaceno?“ Věděla jsem, že přesně s tímhle nastavením jsme ne tak dávno spouštěly právě Putování krajinou našeho ženství. S potřebou dělat něco, co nám jde, co nás baví, co je prospěšné. A co nás může i živit, ačkoliv je to natolik prima, že by nás to bavilo dělat i zadarmo. Jak to všechno začalo Jsou tomu necelé dva roky, co se nám s Peťou začaly v hlavách rojit myšlenky nabízet ženám kolem sebe podporu v růstu a seberozvoji. Myslím, že na obou stranách to přišlo jako přirozené vyústění pravidelného podpůrného setkávání kojících žen, které jsem organizovala a Peťa v něm přispívala svou moudrostí a empatií. Jak děti rostly a ženy rostly s nimi, už to dávno nebylo jen o kojení podle potřeby a nošení v šátku, ale čím dál víc o hledání nového směřování a místa v životě, mezilidské komunikaci, otevřenosti a respektu k sobě i druhým. S mou mnohaletou zkušeností lektorky skautských zážitkových i vzdělávacích kurzů, Petinou prací v sociálních službách a vzájemným směřováním k provázení, krizové intervenci a psychoterapii netrvalo dlouho, a myšlenku, která nás nejprve oslovila každou zvlášť, jsme začaly realizovat společně. Ráda vzpomínám na ty hodiny v kavárnách, hernách a vzájemných návštěvách, kdy vše klíčilo a rostlo. Název, obsah, jednotlivé aktivity, ukotvení v čase a prostoru… Společná tvůrčí práce, u které jsme se nasmály, zamýšlely, občas nás trochu rušily děti, jindy spíš potřeba probrat vše, co se kolem nás právě odehrává. V září 2016 jsme věděly, že to můžeme spustit. Ready, steady, go! Nejprve se ukázalo, že jsme byly poněkud naivní v představě, že ten báječný srdcový projekt zveřejníme, okamžitě se nám naplní první běh a vše poběží jako po másle. Trvalo do listopadu, než jsme posbíraly dost účastnic, pro které jsme byly ochotné cyklus setkávání rozběhnout. Začínalo jich sedm a dvě ještě v začátku odpadly, jedné jsme se nestrefily do noty a druhá zjistila, že zatím nedokáže odcházet od dcerky. Za sebe ale musím říct, že se mi tahle první pětka vryla hluboko do srdce. Ať už jsme tvořily, diskutovaly, pracovaly s imaginací, dotekem, v rolích či se individuálně zamýšlely, šly do toho otevřeně, s chutí a hloubkou. Prozkoumávaly své kořeny (a jedna to pak dotáhla až k cestě do Austrálie za nečekaně objevenými příbuznými), hledaly slova znějící v jejich dětství, dary své mámy, přijaly péči v něžném ženském rituálu, zodpověděly si ze všech možných úhlů, kým jsou a pokračovaly až k tomu, kým chtějí být a co tu po nich má zůstat. Druhý běh začal na jaře 2017. V ten čas se začaly ozývat i první hlasy toužící vedle večerního cyklu i po dopoledním nebo víkendovém setkávání, nakonec jsme ale od realizace ustoupily. Děti, jiná práce a celkově jiné priority vedly k závěru, že teď není ten vhodný čas. Věřím, že když samy nemáme jasno, jestli něco rozjet, sotva se to bude šířit a plnit. Každopádně myslím, že na intenzivní víkendovky by jednou dojít mohlo, dovedu si představit, jak na sebe jednotlivé části navazují, kde by dělala dramaturgický předěl noc, že by šlo těžit z delšího společného času a více pracovat s atmosférou… Rozhodně však vnímám velký přínos současného čtrnáctidenního intervalu, ve kterém lze dobře sledovat, jak jednotlivá témata dál žijí, doznívají a připravují půdu nadcházejícím, jak se v průběhu týdnů a měsíců skupina poznává, roste intimita a je možné dělat více tělové práce, jít hlouběji, sdílet i věci, které se běžně dají říct málokomu. Frčíme áV tuto chvíli dobíhají dva cykly podzimu 2017. Před létem jsme si je představily jako reálné, živě jsem je viděla před očima, a tento obraz se s drobnými výkyvy naplňoval skoro sám. První byl obsazený skoro ještě během léta, a když jsme v září začaly propagovat, naplnil se i druhý. I tentokrát máme nějaké drobné ztráty, někomu vstoupila do účasti ruka osudu, některým z žen se první setkání ukáží být příliš moc nebo naopak málo podnětná… inu každá jsme jiná a my to plně respektujeme. Těší mě, když s námi putují ženy, se kterými si máme vzájemně co dát. Před Vánoci jsme společně prošly od minulosti k přítomnosti a po Novém roce nás pěkně symbolicky čekají dvě setkání k budoucnosti a pak s odstupem dvou měsíců ještě jedno retrospektivní. Že je Putování živý projekt dosvědčují i počty miminek, které se ho v bříšcích účastnily nebo si do bříšek v jeho průběhu našly cestu. Některé tedy i z bříšek ven, takový je život a nebude to jiné nikde, kde se setkává skupina žen v plodném věku. S tím souvisí i skutečnost, že se s námi koncem podzimu na nějaký čas rozloučila i Peťa, aby mohla v klidu donosit svého druhého hošíčka a druhou holčičku. Posledních pár setkání tedy dotahuji sama, a ač mi single lektorství vždycky dělalo dobře, cítím, jak přínosné je stát v čele kruhu žen ve dvou, se dvěma otevřenými srdci, dvěma různými energiemi, dvěma páry očí ke sledování situace. Takže co dál? Putování teď spí o něco hlubším zimním spánkem, než by si plánovaný únorový cyklus zasloužil. Sbírala jsem energii, zabydlovala nový byt, prošla si hlubokým narozeninovým procesem a s koncem starého roku tu s vámi bilancuji a uzavírám, abych mohla znovu otevřít. Otevřít to, co zatím s Miškou, jednou z našich dřívějších účastnic, instruktorkou Prázdninovky a Petinou pečlivě vybranou následovnicí, zlehýnka, abychom to nepřepálily, pečeme pro další běh. Takže ano, chystá se další Putování krajinou našeho ženství, staronové, právě se probouzí ze zimního spánku. Přeji mu do vínku další skupinu žen, které jsou připravené vidět, pojmenovávat, tvořit a prožívat. Svůj dech, své vztahy, svůj život. Pro Putování sepsala Katy
0 Comments
Your comment will be posted after it is approved.
Leave a Reply. |
Details
AuthorKaty a Péťa. Dvě lektorky Putování krajinou našeho ženství. A jejich myšlenky zaznamenané a sdílené formou tohoto blogu. Archives
August 2019
Categories |