Představujeme se...
Pro každého, kdo se chce dozvědět více o lektorkách, jsme připravily následující rozhovory. Kurz vždy vedou dvě z nás, najděte si ty své! A kdo chce vědět ještě více, může se klidně zeptat přímo!
Co by Tě na Putování nejvíce lákalo, kdybys sama byla potenciální účastnicí?Já vidím i do zákulisí, takže všechno :) Nejvíce asi právě možnost kontaktu s dalšími ženami, které možná jdou po podobné cestě jako já - po cestě k bližšímu poznání sebe sama a využití svých zdrojů a kompetencí. A taky důvěra, že jsou tam lidé (lektoři), kteří mě nasměrují, pokud budu potřebovat a pomohou mi.
Jaký je Tvůj vztah k seberozvoji?Vnímám ho jako celoživotní proces, který považuji za nezbytný a prospěšný.
|
A když to zobecním: z čeho čerpáš svou životní sílu? V co věříš, co Ti pomáhá čelit překážkám a radovat se z úspěchů?Chtělo by se říci z dětí, ale to bych na ně kladla příliš velké břemeno. Snažím se být si sama sobě zdrojem, hnacím motorem, dobře vnímat a opečovávat své potřeby, cítit své limity a možnosti, usiluji o to být naplněným člověkem. Věřím, že změna přichází od každého z nás a že každý krok má smysl.
Tato otázka je trochu klišé, ale to nic nemění na tom, že odpověď může být zajímavá: Kdybys byla zvířetem, kým bys byla? Nebo bys nebyla zvíře, ale třeba rostlina?Já jsem ráda sama sebou (pominu–li obvyklou pubertální krizi, kdy jsem chtěla být kýmkoliv jiným) :) A když už, chtěla bych být letitým stromem. S pevnými kořeny a bohatými větvemi, který poskytuje útočiště drobnému životu kolem. Třeba takovým stromem z krásné dětské knížky Dobrodružství veverky Zrzečky.
|
loni jsi nastoupila do psychoterapeutického výcviku, jaké vidíš souvislosti mezi psychoterapií a seberozvojem? Jsou vůbec nějaké?Každá dobrá terapie poskytuje příležitost k osobnostnímu růstu. To je taky jeden z důvodů, proč jsem do výcviku šla. I kdyby se to nikde jinde neodrazilo, já v něm rozkvétám :) Neznamená to, že každý, kdo chce pracovat na svém seberozvoji, má hned hledat terapeuta. Kdo jde radši kupředu jen se svými myšlenkami, diskusemi s kamarády, tvorbou, modlitbou a tak dále, nejde vůbec horší cestou. V dobré terapii se však téměř všichni někam posuneme. Nebo se třeba až tak neposuneme, jako spíš zjistíme, jak žít kvalitnější život s tím, jací jsme, co jsme dostali do vínku. Proto ani Putování není jen o seberozvoji, ale velkou měrou poskytuje prostor pro sebepřijetí. Nejsme skupinová terapie, takové ambice zatím nemáme, ale dáváme příležitost k prozkoumávání, přijímání a třeba trochu i toho přetváření v laskavém a přijímajícím prostředí podobně naladěných žen.
|
V čem myslíš, že je Putování jiné oproti podobným projektům? Co můžeme nabídnout navíc, proč se přidat právě k nám?
Jej, to je těžká otázka. Nerada srovnávám a myslím, že každý může potřebovat něco jiného. Je dobře, když máme na výběr. A proč by se tedy ženy měly přidat právě k nám? No protože jsme skvělé, jedinečné a myslíme to upřímně, ne? :)
No tak vážně. Jak už jsem zmiňovala výše, naši přednost vidím v rozložení Putování v čase: nezatížíme účastnice příliš, ale nenecháme je usnout na vavřínech. Témata na sebe navazují od minulosti k budoucnosti, líbí se mi ten koncept a líbí se mi, jak mu s každým pokračováním dáváme větší hloubku. Obě také máme bohaté zkušenosti s vytvářením vlídného a naslouchajícího prostředí a chuť dělat věci dobře, smysluplně a s pokorou. Jsme zemité, praktické, máme rády, když na sebe aktivity navazují, naplňují vytyčené cíle,... spíš než ezoteriku u nás najdete punc zážitkové pedagogiky a respektu k jedinečnosti a přirozenosti. |
Protože mi ten koncept setkávání se v ženské skupině přijde prostě smysluplný. Pro mě byl kurz důležitý krok k sobě a přeju si, aby stejnou šanci dostalo více žen. A pracovat s Katy je pro mě zajímavá příležitost se učit :)
Navíc, v dřívějších dobách bych se s ženami jiného věku a jiných postojů běžně potkávala, to v dnešním světě bublin nejde, a právě to skupina nabízí. Jaké ženy se tak na Putování setkávají?
Ty, které jsou zrovna v životním rozpoložení, kdy se potřebují věnovat sobě a najít si pro sebe odpovědi. Zní to otřepaně, ale v různých etapách života prostě potřebujeme různé věci a tak je dobré si najít chvíli klidu, kdy si ujasním, kde teď jsem a co potřebuju.
|
Co Tě inspiruje?Klid. V rušném dni a přecpané tramvaji málokdy dokážu vidět a slyšet sebe. Ale když dokážu svět kolem sebe ztišit, vypnout, vrátit se sama k sobě, vlastně ty věci nacházím.. A pak malý věci v každodenní rutině.
Dala sis do nového roku předsevzetí?Vůbec ne. Někdy v listopadu jsem sice začala jsem vymýšlet, v čem všem bych mohla být výkonnější, a pak mi došlo, že si akorát vytvářím plán, který nejde splnit a za který se pak budu bičovat.. Jedla jsem sladké před spaním vloni, tak to nejspíš budu dělat i letos :)
|